Čestná legie
ŘÁD ČESTNÉ LEGIE
Řád Čestné legie (l'Ordre de la Légion d'honneur) byl ustaven 19. května 1802 jako ocenění mimořádných vojenských nebo občanských zásluh. Jeho podoba vychází z římských tradic a využívá římské symboliky orlů doplněné o červenou stuhu převzatou ze starého monarchistického Vojenského řádu svatého Ludvíka. Tím návaznost končí. Královská ocenění zrušená během Francouzské revoluce jako symbol nerovnosti mezi lidmi byla udělována pouze za vojenské zásluhy a téměř výhradně jen šlechtě nebo vysoce postaveným lidem. Řád Čestné legie taková omezení nezná.
Má podobu pětiramenné hvězdice, jejíž paprsky jsou dvojitě rozeklány a zakončeny kuličkou. Lícová strana řádu nesla původně Napoleonovu podobu, dnes je na ní ženská hlava jako symbol francouzské republiky. Zadní stranu zdobí nápis Honneur et Patrie (čest a vlast). Jednotlivé prvky výzdoby se mění v závislosti na hodnosti, s níž roste i velikost hvězdice a způsob nošení.
Podle významu uděleného řádu se jeho nositelé dělí do tří nižších hodností: rytíř (chevalier), důstojník (officier) a komandér (commandeur). Vyššími hodnostmi je tzv. velkodůstojník (grand officier) a nositel velkokříže (grand-croix). V čele řádu stojí velmistr, jímž je tradičně hlava státu – francouzský prezident.
Nositelem řádu Čestné legie se může stát muž i žena bez ohledu na původ a národnost. Velmi často je udělován bývalým členům vlády, poslancům a senátorům po skončení jejich mandátu stejně jako bývalým velvyslancům a členům diplomatického sboru. Mezi nositele patřila i řada Čechů – například prezidenti Tomáš G. Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel (nositel velkokříže), architekt Josef Gočár, historik a diplomat Jaroslav Šedivý či letec generál František Peřina.
