Jdi na obsah Jdi na menu
 


TŘETÍ ČÁST.

PRVNÍ LEKCE.

 Jakmile si budou vojáci jisti v zásadách a mechanismu kroku, držení těla a nošení zbraně, instruktor shromáždí nejméně pět nebo šest mužů, nejvíce devět, aby je naučil zásadě doteku loktů při pochodu vpřed, při bočním pochodu, zrychlený krok, zpětný krok, zásady změn směru: obratů při pochodu a na místě, a zásady vyrovnávání.

 Instruktor postaví muže do jednoho řadu, loket na loket, u velí následně:

1. Peloton en avant.  [peloton anavan]  (oddíle vpřed)

2. Guide à gauche.   [gíd agoš]  (krajník doleva/)

Nebo

2. Guide à droite  [gíd adruat ]  (krajník doprava)

3. MARCHE.  [marš]  (v chod)

 Na povel marche vykročí řad svižně levou nohou.

 Instruktor nechá jednoho dobře vycvičeného muže pochodovat dva kroky [1,3 m] před vojákem pochodujícím na pravé, nebo na levé straně řadu, podle toho, jak bylo krajníkovi určeno. Tomuto vojákovi nařídí pochodovat ve stejné stopě jako muž před ním a zachovávat při tom neustále vzdálenost dvou kroků. Je to nejjistější způsob, jak nováčky uvyknout předepsané délce a rychlosti kroku.

 Instruktor bude dohlížet na následující pravidla:

Lehce se dotýkat loktu souseda na straně krajníka.

Protože dotýkáním se loktem loktu souseda je zajištěna určitá vyrovnanost a mezi zástupy se netvoří mezery. Kdybychom se namísto lehkého dotýkání na souseda tiskli, donutili bychom jej samotného tisknout se ke straně krajníka a tím jej vytlačili ze směru.

V žádném případě neroztahovat levý loket ani pravou paži.

Aby voják netlačil na svého souseda a nezabíral v řadu jen tolik místa, kolik má.

Povolit tlaku přicházejícímu ze strany krajníka a odolat tlaku z druhé strany.

Aby nedošlo k vytlačení krajníka ze směru.

Jen pomalu se znovu dotknout loktu souseda na straně krajníka, pokud se zrovna vzdálí, nebo pokud se sami odchýlíme.

Protože se může stát, že se soused vydá špatně doprava, nebo doleva. Kdyby pak muž, který stojí vedle něho, a následně i další zareagovali zprudka na takový špatný pohyb, chyba jediného muže by jich ovlivnila více. A jakmile by muž, u kterého chyba začala, ji chtěl napravit, musel by tlačit svého souseda, ten svého, a tak dále až na křídlo. To by způsobilo pokračující vlnění se za pochodu. Když se však muž řídí pravidlem přizpůsobovat se pohybům souseda jen postupně a pomaleji, ten má pak možnost svou chybu, pokud nějakou udělá, napravit, ta se neprojeví na celek a nenastane ono vlnění.

Udržovat stále hlavu přímo a oči upřené na zem, na dvanáct či patnáct kroků [7,8 – 9,7 m] před sebe, ať stojí krajník na kterékoli straně.

Protože kdyby vojáci otáčeli hlavu směrem ke krajníkovi, hýbali by opačným ramenem, což by způsobilo špatné směřování řadu, působilo neustálý tlak na stranu krajníka a v důsledku toho vlnění. Oči upřené na zem na dvanáct či patnáct kroků kupředu brání vojákovi v odchýlení se ze směru, což je zásadní moment.

Jestliže si všimneme, že jsme sami příliš vpředu, nebo vzadu, vrátíme se jen velmi pozvolna, takřka neznatelným prodlužováním, nebo zkracováním kroku.

Protože prudké pohyby během pochodu vždy jednotku rozdělí, způsobují její vlnění a ruší tempo. Muž není schopen udělat krok o dvou a půl stopách ve stejném časovém úseku, kdy jeho soused udělá krok o dvou stopách, aniž by pohyb prvního nebyl živější než pohyb druhého. Namísto toho můžeme protáhnout krok o jeden nebo dva palce, aniž by to vedlo k citelnému zrychlení pohybu.

 Nakonec se instruktor bude snažit o to, aby nováčci pochopili, že jediný způsob, jak udržet vyrovnanost při pochodu, je pravidelnost kroku, dotek loktů a rovné držení ramen. Že kdyby například jedni dělali delší kroky než druzí, nebo kdyby pochodovali jedni rychleji a druzí pomaleji, nevyhnutelně by se rozdělili. Že, když drží hlavy přímo a nedávají pozor na dotek loktů, nebylo by možné, aby posoudili, zda pochodují na jednotné úrovni se svým sousedem a jestli se mezi nimi netvoří mezera.

 Instruktor s nimi následně procvičí šikmý pochod doprava s krajníkem vlevo a šikmý pochod doleva s krajníkem vpravo. Při šikmém pochodu, stejně jako při přímém, musí být dotek loktů na straně krajníka, na této straně se tedy musí každý muž dotýkat svého souseda. Šikmý pochod na opačnou stranu, než kde je krajník, je mnohem obtížnější, než na krajníkovu stranu. Instruktor nováčkům doporučí znásobit pozornost, kdykoli se bude tak pochodovat.

Jakmile si nováčci uvedené zásady osvojí, jakmile budou jistí v držení těla, nošení zbraně, mechanismu, délce a rychlosti běžného kroku, instruktor je nechá přejít z běžného kroku ke kroku zrychlenému a naopak, následujícím způsobem:

 Řad pochoduje běžným krokem, instruktor velí:

1. Pas accéléré.  [pa akseleré]  (zrychleným krokem)

2. MARCHE.  [marš]  (v chod)

 Na povel marche, který bude vysloven na jednu, nebo druhou nohu bez rozdílu, řad přejde do zrychleného kroku.

 Délka tohoto kroku bude shodná s běžným krokem, ale jeho rychlost bude sto kroků za minutu.

Poznámky ke zrychlenému kroku.

 Šikmý krok nebude nikdy zrychlený.

 Pochod zrychleným krokem se bude provádět podle stejných zásad, jako pochod běžným krokem. Kvůli ráznosti zrychleného kroku se však budou vojáci hůře kontrolovat. Instruktor se bude proto věnovat tomu, aby bylo tempo jejich kroku pravidelné, aby si zvykli na neustále vzpřímené držení těla a pravidelnost kroku.

Instruktor nechá několikrát při zrychleném pochodu pochodovat na místě a změnit krok.

 Když bude instruktor chtít nechat přejít zpět do běžného kroku, zavelí:

1. Pas ordinaire. [pa ordinér]  (běžným krokem)

2. MARCHE.  [marš]  (v chod)

Na povel marche, který se vysloví lhostejno na kterou nohu, přejde řad do běžného kroku.

Řad pochoduje, instruktor jej zastaví povely, jež byly předepsány výše.

Jestliže řad pochoduje zrychleným krokem, povel halte se vysloví okamžik před tím, než noha došlápne na zem.

Pochod vzad

Řad stojí na místě, nohy u sebe, instruktor zavelí:

1.  En arrière.  [anarjér]  (vzad)

2.  MARCHE.  [marš]  (v chod)

Na povel marche vojáci stáhnou levou nohu svižně vzad a postaví ji ve vzdálenosti jedné stopy [32,48 cm], počítáno od paty k patě, a tak dále až do povelu halte, kterému bude vždy předcházet povel peloton. Na povel se vojáci zastaví, přisunou nohu, která je vpředu, vedle druhé.

 Instruktor dohlédne, aby se muži na sebe vzájemně netlačili, aby ustupovali přímo vzad, a aby rovné držení těla i zbraně zůstalo zachováno.

Pochod na místě. 

 Tři muži pochodují běžným krokem, instruktor jim velí:

1.  Marquez le pas. [marké l pa] (pochodem na místě)

2.  MARCHE. [marš] (v chod)

 Na druhý povel, který se vyslovuje ve chvíli, kdy noha došlápne na zem, začnou vojáci simulovat krok tak, že přenesou paty vedle sebe, aniž by se pohnuli vpřed, a budou udržovat tempo kroku.

 Jakmile bude instruktor chtít, aby znovu vyrazili vpřed běžným krokem, zavelí:

1. En avant.  [anavan]  (vpřed)

2. MARCHE.  [marš]  (v chod)

 Na druhý povel, který bude vysloven jak bylo uvedeno výše, vojáci obnoví pochod vpřed krokem o dvou stopách.

Změnit krok. 

 Vojáci pochodují běžným krokem, instruktor jim velí:

1. Changez le pas.  [šanžé l pa]  (změnit krok)

2. MARCHE.  [marš]  (v chod)

 Na druhý povel, který se vyslovuje ve chvíli, kdy noha došlápne na zem, vojáci svižně přenesou nohu, která je vzadu, vedle té, která stojí, a tou vykročí.