Staré vinohrady
Návrší Staré vinohrady (296 m.n.m.) je ve střední části bojiště. Vrchní velitel spojenců generál Kutuzov si ho zvolil za svoje velitelské stanoviště. Bylo 2. prosince 1805. Od 8. hodiny ranní odtud v doprovodu rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra sledoval pohyb francouzských jednotek a sestup svých vojáků směrem k Sokolnicím dle plánu rakouského generála Franze von Weyrothera. Na návrší zbyly pouze divize generála Miloradoviče a rakouské jednotky generála Kolowrata. V mlhou zakrytém údolí mezi Jiříkovicemi a Ponětovicemi stály Soultovy a Bernadottovy divize. Napoleonovi na Žurá ni vyšlo v 8 hodin "slavkovské slunce". Byl výroční den jeho korunovace. V 8.30 dal pokyn k útoku. Jednotky se daly do pohybu. Rozpoutal se čtyřhodinový krvavý boj. Spojenci povolali i záložní carskou gardu pod velením carova bratra Konstantina Pavloviče. Bojovala garda proti gardě. Císařské gardě velel sám Napoleon a vítězně tak završil "lví skok". Před polednem již měli Francouzi zřejmou převahu. Car, císař i generál Kutuzov opouštěli bojiště. Napoleon s doprovodem se ze Žuráně přemístil přes Staré vinohrady a Pratecký kopec ke kapli sv. Antonína nad Újezdem, odkud sledoval ústup spojenců u Žatčanského a Měnínského rybníka, ztížený palbou francouzských
Návrší Staré vinohrady (296 m.n.m.) je ve střední části bojiště. Vrchní velitel spojenců generál Kutuzov si ho zvolil za svoje velitelské stanoviště. Bylo 2. prosince 1805. Od 8. hodiny ranní odtud v doprovodu rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra sledoval pohyb francouzských jednotek a sestup svých vojáků směrem k Sokolnicím dle plánu rakouského generála Franze von Weyrothera. Na návrší zbyly pouze divize generála Miloradoviče a rakouské jednotky generála Kolowrata. V mlhou zakrytém údolí mezi Jiříkovicemi a Ponětovicemi stály Soultovy a Bernadottovy divize. Napoleonovi na Žurá ni vyšlo v 8 hodin "slavkovské slunce". Byl výroční den jeho korunovace. V 8.30 dal pokyn k útoku. Jednotky se daly do pohybu. Rozpoutal se čtyřhodinový krvavý boj. Spojenci povolali i záložní carskou gardu pod velením carova bratra Konstantina Pavloviče. Bojovala garda proti gardě. Císařské gardě velel sám Napoleon a vítězně tak završil "lví skok". Před polednem již měli Francouzi zřejmou převahu. Car, císař i generál Kutuzov opouštěli bojiště. Napoleon s doprovodem se ze Žuráně přemístil přes Staré vinohrady a Pratecký kopec ke kapli sv. Antonína nad Újezdem, odkud sledoval ústup spojenců u Žatčanského a Měnínského rybníka, ztížený palbou francouzských
